Dnes ráno jobovka, která se mě sice vůbec netýká. Přesto mi nasadila brouka do hlavy. Spousta změn okolo mě, všichni se stěhují, jen já setrvávám. 

Jsou věci, který mě trápí, ale když by mělo dojít na konfrontaci, radši se stáhnu zpět, než dělat dusno. A dusím se sama. Čekám na č......, uvidíme... Uvidíme, jestli řekné píp, nebo se něco hne. Možná tak ve mě:) Nevěřím tomu. 

Jen, ahoj, ležing, filming, dobrou... around, around... Já nechci být pořád tím hybadlem :( 

Už ani není, takovy jako býval...